Drobečková navigace

Úvod > Akce odboru vzdělavatelského > Akce odboru vzdělavatelského - původní > Vznik Československé republiky a Sokol

Vznik Československé republiky a Sokol

Letos prožíváme výročí 90 let od vzniku samostatného státu Čechům a Slováků, 28. října 1918. Vzniknul po 300 letech nerovnoprávného postavení a germanizačního tlaku v tehdejším Rakousko-Uhersku. Cesta k národnímu osvobození byla těžká a úspěch byl výsledkem:
-domácího odboje českých politiků
-politické činnosti Československé národní rady se sídlem v Paříži
-boje československých legionářů na ruské, francouzské a italské frontě
proti Rakousko-Uhersku a Německu.
Domácí politici nejprve usilovali o dosažení rovnoprávnosti Čechů s Rakušany a Maďary v rámci Rakouska-Uherska. Když byli mnohokrát zklamáni a viděli, že cestou jednání ničeho nedosáhnou, začali bojovat za samostatný stát.
Masaryk a Beneš na počátku války v roce 1914 emigrovali, aby mohli v zahraničí politicky pracovat a jednat se spojenci, Francií, Anglií, Italií a USA. Založili Československou národní radu se sídlem v Paříži, předsedou byl Masaryk, členové Beneš a Štefanik. Těžiště Benešovy a Štefanikovy práce bylo v Paříži, Masaryk cestoval do Anglie, Ruska a USA, kde jednal s politiky a připravoval situaci pro vznik samostatného státu Čechů a Slováků po skončení války. V roce 1917 odjel do Ruska, kde pobýval u čs. legií, na jaře 1918 odjel do USA, kde jednal s prezidentem Wilsonem, se kterým se znal a prosazoval utvoření samostatného československého státu.
Velký význam pro vznik ČSR měl boj československých legií. Zejména vlivem vítězné bitvy u Zborova 2.7.1917 stoupnul mezinárodní ohlas boje Čechů a Slováků za svobodu.
U Zborova vystoupili legionáři poprvé jako samostatný střelecký pluk o síle 3500 mužů a odvážným útokem se během několika hodin přehnali přes 3 opevněné rakousko – německé linie, pronikli do hloubky 5 km, zajali přes 3000 vojáků a ukořistili hodně vojenského materiálu. Útoku přihlíželi i zahraniční vojenští pozorovatelé a shodně uváděli, že takový způsob statečného boje ještě nikde neviděli.
Československá národní rada v Paříži byla uznána spojenci jako zákonná představitelka Čechů a Slováků a o československých legiích se již nemluvilo jako o dobrovolnících, ale o skvěle vycvičeném československém vojsku.
V československých legiích bylo hodně sokolů, legie byly organizovány v sokolském duchu a podle sokolských řádů. Oslovovali se bratře, zdravili se Nazdar, velení a názvosloví bylo sokolské. Tyrš měl myšlenku národního vojska tvořeného sokoly , pro případ, že by to bylo nutné. Legie tento jeho záměr naplnily. Řada Čechů rukovala do války s úmyslem přeběhnout a brali sebou sokolské legitimace s důvěrou, že jim to v zajetí pomůže k zařazení do československých jednotek.
Příliv českých a slovenských zajatců a přeběhlíků do legií sílil, na konci r. 1918 měly čs. legie celkem asi 90000 vojáků: v Rusku 60000 (z toho 4112 padlo), ve Francii 9600 (z nich 650 padlo), a v Italii asi 20000(z nich 350 padlo). Značný ohlas vedle Zborova měly i vítězné boje roty Nazdar ve Francii a boje na italské frontě u jezera Lago di Garda.
Koncem války, 16.10.1918, ve snaze zachránit ještě rakouskou monarchii, vydal císař Karel Habsburk federalizační manifest, ve kterém sliboval federální uspořádání národních států. Češi měli mít národní stát bez pohraničí a Slováci měli zůstat beze změny ve svazku s Maďary. Na tento manifest reagovala Wilsonova nóta z 18.10.1918, kde bylo uvedeno, že mezi Čechoslováky a říší Německou a Rakousko-Uherskou je stav válečný a Československá národní rada je válčící vláda. Rakousko v odpovědi tento stav uznali a čeští politici považovali Wilsonovu nótu a rakouskou odpověď jako kapitulaci Rakousko-Uherska a 28. října 1918 vyhlásili samostatný stát a ustavili Revoluční národní shromáždění, které zvolilo T.G.Masaryka prezidentem ČSR. Toto uznání Čechoslováků jako válčící strany bylo dílem československých legií a diplomatického jednání Masaryka se státy Dohody, zejména s USA.
Po vyhlášení Československé republiky nastoupili sokolové jako pořádkové hlídky do ulic v Praze a dalších obcích, odzbrojovali rakouské vojenské posádky a zabránili drancování a sabotážím. Do příchodu legionářů domů konali strážní službu na celém území republiky, i na Slovensku.
I po rozdělení Československé republiky v r. 1992 zůstává 28. říjen naším hlavním státním svátkem. Kdyby nebylo 28. října 1918, nebylo by dnešní České republiky.

Jak hodnotili T.G.Masaryk a E. Beneš roli Sokola:

T.G.Masaryk:
-„Sokolské ideály se osvědčily“.
-„Vedle tradic husitských a táborských byla to idea sokolská, která nás vedla a disciplina i řád sokolský, který jednotlivci znali a které se jim staly druhou přirozeností.Toto sokolství se vlilo v naši vítěznou armádu.“

E.Beneš:
-„Vzestup našeho národa si nelze představit bez Sokola, bez sokolské
myšlenky. Pevnou víru v demokracii, v rovnost národní a občanskou,
ve věrnost národa a lidu , dávala nám idea sokolská.

Nestačí ale, abychom na minulé události jenom vzpomínali. Svoboda byla tvrdě vybojovaná s mnoha oběťmi, nyní ji musíme trvale bránit.

Vyhledat v textu

Kalendář akcí

Aktuality "naše župa"

Jak často navštěvujete naše stránky?
a) Téměř každý den
  
 1424
b) Jednou týdně
  
 1014
c) Nepravidelně
  
 970

Návštěvnost stránek

120046